Jak zazimovat a na jaře odzimovat zahradu?
Také máte na zahrádce plno pokladů pro zdraví? ✔️ Pak zbystřete, máme pro vás pár tipů a triků - jak připravi zahradu na zimu, a na konci zimy - jak ji odzimovat.
Jak zazimovat a na jaře odzimovat zahradu?
Připravit zahradu na zimu je velký úkol, který na podzim zabere spousty času. Nestačí ovšem pouze shrabat spadané listí a uklidit nářadí. Péči si vyžaduje trávník, záhonky, trvalky, keře, stromy, nebo například zahradní jezírko. A jelikož mnozí z nás na něco občas zapomenou a rostlinky se už po zimě neprobudí, přinášíme vám rády, jak se o zahrádku postarat.
S přípravami na zimu začneme po sklizni posledních podzimních plodin a s příchodem babího léta. Od té doby máme, do prvních mrazíků, dostatek času, abychom vše řádně zazimovali a rostlinky se mohly na jaře probudit v plné síle.
Úklid
Spadané listí, které shrabeme z trávníku, nemusíme hned vyhodit. Použít můžeme třeba k izolaci kořenů rostlin, když je listím přikryjeme. Abychom listí obdrželi na místě i za větru, položíme na něj ještě například chvojí, nebo hlínu. Listí se během zimy krásně rozloží a rostlinu nám dokonce i pohnojí. Použít k přikrytí rostlin můžeme i shrabané listí, které spadlo někde jinde. Pokud již nemáme, jaké rostlinky jím zakrýt, vyhodíme ho na kompost.
Listí, napadané na záhonky také nemusíme sklízet všechno. Překrývat nesmí jen rostliny, které by mohly shnít. Náchylné jsou většinou rostliny se zelenou listovou růžicí.
Trávník
Aby se celá vaše zahrádka po zimě krásně zazelenala, je třeba zbavit trávník nečistot, spadaného listí a mechu. K tomu se skvěle hodí vertikutace, která ještě k tomu provzdušní hlínu. Vertikutovat můžete hned po posledním posekání (nejlépe na délku 4-6 cm) a následném shrabání trávníku, který tak zbavíte možných zdrojů chorob.
Pokud se na zahradě objevují nezatravněná místa, můžete na nich zasít podzimní travní směs. Na závěr je možné trávník posypat hnojivem. Mělo by mít zvýšený obsah draslíku, jelikož právě ten chrání rostliny před mrazem.
Záhony
Na podzim už je půda na záhoncích vyčerpaná. Abychom ji připravili na další sezónu, musíme jí tedy dodat potřebné živiny. Ještě důležitější, než u záhonků s trvalkami, je to pro záhonky, kde plánujeme vysazovat zeleninu. Půdu je nutno zorat, pohnojit a v případně nerovností také srovnat. Zapomenout nesmíme také na plevely, které vyplejeme. Hrábě už ovšem vyndávat nemusíte. Půda bude o mnoho spokojenější, když na ní necháte hroudy, které krásně promrznou a poté se budou lépe rozkládat.
Které rostlinky na zimu uklidit?
Některé rostlinky venku zimu jen tak nepřežijí. Musíme je proto uklidit, abychom jim pomohli mrazu vzdorovat. Nejdůležitější je přesunout dovnitř hrníčkové rostliny, tedy ty, které máme zasazené v květináči (a to včetně těch v truhlících na parapetu). Před sklizením by se měly ostříhat a párkrát za zimu ocení, když je zalijete.
Jako další musíme ze země vyjmout hlíznaté rostliny. Provádí se to až po tom, co se hlízy zatáhnou. Po vykopání je necháme dostatečně uschnout a uskladníme je v chladnější místnosti. Stejně tak vykopeme a uskladníme například jiřiny, nebo jiné okrasné rostliny.
Zakrytí rostlin
Ačkoliv jsou trvalky zpravidla odolné vůči mrazu, některým druhům je dobré podat pomocnou ruku. Nejlepší izolací je sice 20 cm sněhu, nikdy ale není jisté, zda napadne, takže je lepší použít alternativní způsoby. Nejvíce pomoc ocení nové výsadby, které díky tomu dostanou šanci se lépe rozrůst a ujmout.
Použít pro přikrývání rostlin můžeme kompost, listí, hnůj, rašelinu, nadrcené větve, nebo chvojí. Správně zateplená rostlina by měla mít u kořenů cca 20 cm pokrývky, která ale nesmí překrývat listy, aby nehnily.
To je problém zejména u travin, jejichž listy se ale dají dobře svázat nahoru a pomoct jim tak vzdorovat vysoké vlhkosti a případně i velké váze napadaného sněhu.
Také rostliny, rostoucí na skalce je dobré přikrýt. Některé náročnější druhy vyžadují zakrýt skleněným krytem. Pokud nejsou příliš velké, postačí na ně položit zavařovací sklenici.
Voda a vodní plochy
Před prvními mrazíky je také nutné vypustit vodu ze zavlažovacího systému, aby jej po zmrznutí nepotrhala. V jezírkách a bazénech může voda zůstat. Je ale potřeba vylovit z ní spadané listí a bazény přikrýt plachtou. Odpojíme od nich také veškerou techniku (tepelné čerpadlo, solární systém…)
Na co před zimou nezapomenout?
-
Posekat trávník – v zimě sice tráva příliš neroste, ale neměla by být příliš dlouhá, jelikož by mohla výrazně prořídnout. Posekanou trávou můžeme navíc také přikrýt kořeny rostlin.
-
Shrabat listí – spadané listy je třeba z trávníku odstranit. Kromě přikrytí rostlin ho ale můžeme nechat ležet na hromadě, kde poslouží jako úkryt nejrůznějšímu hmyzu, ještěrkám, nebo také ježkům.
-
Zrýt záhony – důležitý krok, na který řada lidí zapomíná, nebo jej ignoruje. Pokud ale chceme mít kvalitní zeminu i další rok, musíme záhony pečlivě vyplít, zrýt a ideélně do nich zaorat zkompostovanou hlínu, nebo hnůj.
-
Ostříhat odkvetlé květiny – i ty totiž rostlinu zatěžují a příští rok by kvůli tomu nemusela vykvést. Seschlé květy navíc působí ošklivě, takže není jediný důvod je nechávat na svém místě.
-
Uklidit květiny v květináčích – pro ty je mráz nejvíce nebezpečný, jelikož malý kousek hlíny kolem nich rychleji promrzne.
-
Uklidit i další náchylné rostliny – jak už jsme zmínili, platí to zejména pro hlíznaté rostliny, cibuloviny, nebo jiřiny.
-
Postarat se o okrasné rostliny
-
Obalit stromy – obzvlášť kolem mladých stromků je vhodné postavit malou ohrádku, nebo jen jejich kmeny obalit pletivem. V zimě zvířata těžko hledají potravu a proto ráda okusují šťavnaté kmeny ovocných stromků.
-
Zabalit citlivé rostliny – některé keře, které není možné přesunout do tepla, nemají zimu v oblibě. Pomoct jim můžeme, když jejich větve obalíme jutou, nebo netkanou textílií. Nebudou tak mít kolem sebe tu největší zimu a lépe se zahřejí.
-
Přesunout truhlíky – rostliny, které jsou třeba v truhlících, ale přesto je necháváme přezimovat venku, je vhodné alespoň přisunout k domovním zdem. Zaprvé tam tolik nefouká a zadruhé tam zevnitř uniká teplo, které mohou využít.
-
Podepřít stromy – pro některé dřeviny není nejtěžší překážkou mráz, nýbrž silný vítr a velká váha napadaného sněhu. Pokud jsou na vaší zahradě některé takové, nezapomeňte zkontrolovat jejich podpěry.
-
Vypustit vodu – na popraskání jsou náchylné nejen bazény a jezírka. Postarat se musíte také o zavlažovací systém, nebo sudy na dešťovou vodu.
- Připravit krmítko – zima je náročná nejen pro rostliny, ale také pro ptactvo. Těm ptákům, kteří na zimu neodlétají, můžeme přezimování ulehčit alespoň malým pohoštěním. Vděční budou jak za lojovou kouli, tak za libovolná semínka.
Jak správně odzimovat zahradu?
Jaro se pomalu hlásí o slovo a s ním přichází neodmyslitelná výzva pro každého zahrádkáře – probudit zahradu ze zimního spánku. Odzimování je zásadní krok, který ovlivní, jak se rostlinám, půdě i celému ekosystému vaší zahrady bude dařit v nadcházejících měsících. Pečlivá příprava půdy, revitalizace trávníku, prořezávka stromů i kontrola zahradního náčiní – to vše je klíčem k bohaté úrodě a zdravé vegetaci. Jak tedy správně na to?
Úklid zahrady po zimě
Než se pustíme do sázení a příprav půdy, je nutné zahradu zbavit stop zimy. Napadané listí, polámané větve a zbytky rostlin mohou být nejen nevzhledné, ale také živnou půdou pro plísně a škůdce. Proto je důležité vše důkladně shrabat, vyčistit a odstranit. Zvláštní pozornost si zaslouží záhony – pokud v nich zůstaly loňské suché rostliny, je načase je odstranit a uvolnit místo novým výhonkům.
Neméně důležité je věnovat se také zahradnímu náčiní. Po zimním odpočinku mohou být nůžky tupé, lopaty zrezivělé a sekačky potřebují kontrolu motoru i nožů. Pečlivé vyčištění, naostření a promazání nástrojů zajistí nejen pohodlnější práci, ale i zdravější rostliny – tupé nebo znečištěné nástroje mohou způsobit nehezké řezy a přenášet choroby.
Revitalizace stromů a keřů po zimě
Zimní období může na dřevinách zanechat neblahé následky. Námraza a sníh často lámou větve, které pak oslabují strom a mohou být zdrojem infekcí. Proto je důležité všechny dřeviny pečlivě prohlédnout a suché, omrzlé či jinak poškozené větve nekompromisně odstranit. Ovocné stromy si navíc zaslouží jarní řez, který podpoří jejich zdravý růst a bohatou úrodu.
Pokud jste zimní řez nestihli, brzké jaro je poslední možnost, kdy jej provést – zejména u jabloní, hrušní nebo peckovin. Správný střih umožní lepší provzdušnění koruny, sníží riziko chorob a povzbudí strom k bohatšímu kvetení. Keře, které kvetou na jaře (například zlatice neboli forzýtie), prořezáváme až po odkvětu, zatímco letní kvetoucí druhy je dobré zmladit právě nyní.
Púda - základ úspěchu
Bez kvalitní půdy se v zahradě daleko nedostaneme. Po zimě bývá často zhutněná a vyčerpaná, a proto je nutné ji provzdušnit a dodat jí potřebné živiny. Pokud máte těžší jílovitou půdu, lehké prokypření ji učiní prodyšnější a pomůže jí lépe zadržovat vodu. Naopak písčitější půdy ocení přidání kvalitního kompostu nebo vyzrálého hnoje, který zlepší její strukturu a obohatí ji o organické látky.
Důležité je také věnovat se pH půdy. Některé rostliny, jako například borůvky, azalky nebo rododendrony, vyžadují kyselou půdu, zatímco většina zeleniny a květin prosperuje ve slabě zásadité či neutrální půdě. V případě potřeby lze půdu upravit dolomitickým vápencem (pro zvýšení pH) nebo rašelinou (pro jeho snížení).
Obnova trávníku po zimě
Po zimě bývá trávník unavený, plný mechu a v některých místech může vykazovat známky poškození. Prvním krokem k jeho regeneraci je vertikutace neboli provzdušnění. Tento proces pomůže odstranit stařinu, mech i plstnatou vrstvu, která brání pronikání vody a živin ke kořenům trávy.
Pokud se v trávníku objevily holá místa, je nyní ideální doba na jejich dosevání. Použití kvalitního travního osiva, případně speciálních regeneračních směsí, zajistí rychlé obnovení hustého porostu. A nezapomínejme na hnojení – jarní trávník ocení hnojiva s vyšším obsahem dusíku, která podpoří růst a sytou zelenou barvu.
První jarní výsevy
Jakmile se půda začne ohřívat a teploty už příliš neklesají pod bod mrazu, přichází čas na první výsevy a výsadby. Raná zelenina, jako jsou ředkvičky, špenát, salát nebo petržel, se může vysévat již velmi brzy. Pokud máte skleník, můžete začít s předpěstováním rajčat, paprik či okurek, aby byly sazenice dostatečně silné pro přesazení do volné půdy později na jaře.
Na okrasných záhonech je ideální doba na výsadbu jarních cibulovin, které dokážou zahradu rozzářit už během prvních teplých dnů. Tulipány, narcisy, hyacinty nebo modřence jsou klasikou, která nikdy nezklame. Trvalky, které potřebují přesazení či dělení trsů, by se měly přesazovat dříve, než začnou intenzivně rašit nové listy.
Jarní kalendář výsevu
Jaro je obdobím intenzivního výsevu a příprav na nadcházející sezónu. Pro správné načasování výsevů je klíčové sledovat nejen kalendář, ale i aktuální počasí a teplotu půdy. Níže najdete přehledný průvodce, kdy vysévat jednotlivé druhy zeleniny, bylinek a květin, abyste z nich měli maximální užitek.
Únor
Zelenina: Papriky, chilli papričky, lilek, celer
Bylinky: Majoránka, bazalka, rozmarýn
Květiny: Muškáty, lobelky, hledíky
V únoru začínáme s výsevem druhů, které mají dlouhou vegetační dobu a potřebují dostatek tepla pro klíčení. Papriky a lilky klíčí pomalu, proto je důležité začít s nimi brzy. Semena vyséváme do výsevních misek nebo sadbovačů a umístíme na světlé místo s teplotou kolem 20–25 °C.
Březen
Zelenina (předpěstování ve skleníku/doma): Rajčata, brokolice, květák, kapusta, kedlubny
Zelenina (přímý výsev do volné půdy): Ředkvičky, špenát, polníček, raný salát, mrkev, petržel
Bylinky: Pažitka, tymián, koriandr
Květiny: Petúnie, hledíky, cínie
Březen je měsícem, kdy se již mohou vysévat první otužilé plodiny přímo do záhonů. Půda však musí být rozmrzlá a prohřátá alespoň na 5–7 °C. Ředkvičky a špenát patří mezi první zeleninu, která snese chladné počasí a dává brzkou úrodu. Zároveň pokračujeme v předpěstování teplomilnějších druhů zeleniny, jako jsou rajčata.
Duben
Zelenina (předpěstování ve skleníku/doma): Cukety, dýně, okurky, melouny
Zelenina (přímý výsev do volné půdy): Hrách, rané brambory, cibule, červená řepa, mangold, kopr
Bylinky: Levandule, estragon, oregano
Květiny: Měsíček lékařský, slunečnice, aksamitník
V dubnu se již půda více prohřívá a můžeme se pustit do výsevu většiny raných druhů zeleniny. Hrách je odolný vůči chladnějším nocím a dobře klíčí i při nižších teplotách. Rovněž je vhodné vysadit cibuli ze sazečky a rané brambory. Ve skleníku nebo na parapetu pokračujeme v předpěstování teplomilných druhů, které ven přijdou až po mrazech.
Květen
Zelenina (přímý výsev do volné půdy): Fazole, kukuřice, cukety, dýně, okurky, melouny
Přesazení sazenic na venkovní stanoviště: Rajčata, papriky, lilky, cukety, dýně, okurky
Bylinky: Bazalka, meduňka, saturejka
Květiny: Letničky – ostálky, astry, afrikány
V květnu již přichází čas pro výsev teplomilných druhů přímo do záhonů. Po "zmrzlých mužích" (15. května) je bezpečné vysazovat ven i sazenice paprik, rajčat a okurek, které jsme předpěstovali v březnu a dubnu. Dýně, cukety a fazole klíčí rychle a potřebují dostatek tepla, proto je nejlepší s jejich výsevem počkat právě na květen.
Jarní zahrada jako odměna za poctivou práci
Odzimování zahrady není jen povinností, ale také příležitostí, jak ji znovu oživit a připravit na úspěšnou sezónu. Poctivá práce, kterou nyní věnujete úklidu, prořezávce, přípravě půdy i péči o trávník, se vám bohatě vrátí v podobě zdravých rostlin, krásných květin a bohaté úrody.
Ať už jste zkušený zahrádkář, nebo nadšený začátečník, jedno je jisté – dobře připravená zahrada bude na jaře i v létě dělat radost nejen vám, ale i všem kolemjdoucím.
Jak zazimovat zahradu a poté odzimovat