Hubnutí a psychika: nejdůležitější faktor při hubnutí
Hubnutí není jen záležitostí pohybu a správného jídelníčku. ✔️ Otřepaná fráze "hubnutí začíná v hlavě" nabývá na významu. Proč je psychika důležitá? A jak může stres zamávat s hubnutím? Vše jsme sepsali v tomto článku.
Hubnutí začíná v hlavě
Vysněná postava – to je společný cíl jak mužů, tak žen. Přesto však, ženy ji zpravidla řeší více – a pokud s ní není spokojená, začíná to řešit třeba hubnutím. Ne každé ženě však hubnutí jde dle představ. Problém pak není zpravidla v jídelníčku, nedostatku pohybu, protože to je nejčastějším doporučením většiny textů. Na co se ale zapomíná, je naše hlava, respektive psychika a její význam při hubnutí.
Podívejte se s námi na to, co může být příčinou faktu, že nehubnete, stejně jako se společně podíváme také na to, jak daný stav urovnat takzvaně do normálu.
A jak jsme si již řekli, ač se snažíte jíst zdravě, máte dostatek tekutin a spát chodíte přesně na čas, ne vždy se vám daří zhubnout. V čem tedy může být ten zakopaný pes? Právě v již zmíněné psychice, zejména pak v případě, že jsme ve stresu.
Psychická pohoda je základ
Už i řada odborných výzkumů potvrzuje, že pokud nejsme v pořádku i po psychické stránce, pak nám hubnutí nepůjde jednoduše, ba naopak, nemusí nám jít zhubnout vůbec. Bohužel, i toto je spojeno s fungováním lidského těla a je potřeba na to při plánování myslet. Apelujeme proto na vás – než se pustíte do hubnutí, snažte se odstranit veškeré překážky a problémy, které vás sužují.
Stejně tak platí - informace ohledně hubnutí je nespočet. A jejich čtení či studium „ve velkém“ vás může uvést do stavu, kdy ztratíte motivaci. A přitom, věděli jste, že stres má ohromný vliv nejen v otázce redukce tuku, ale i celkově na zdraví.
Chcete-li zhubnout, doporučuji následující:
1. Najděte motivaci pro hubnutí
Pro každého znamená motivace něco jiného – i díky tomu je nutné najít vlastní vnitřní motivaci sám. Ideální je najít takovou, která je dlouhodobá – jejímž cílem je dlouhodobý podnět, který nás na naší cestě udrží. Neměli bychom tak hubnout jen do plavek, či zhubnout do Vánoc s tím, že potom už je nám to jedno.
2. Stanovte si reálné cíle
Pokud si hned v úvodu nastavíme nereálné cíle – pak je nemáme šanci zvládnout. A s tím se pojí, že logicky selžeme. Proto zapomeňte na cíl, do měsíce uběhnout maraton, pokud s během začínáme, nebo zhubnout za měsíc 20 kilo, přitom teprve začínáme řešit jídelníček. Jestliže daný cíl nesplníme, ovlivní to negativně naši psychiku a přijdeme o chuť dále v tom pokračovat.
3. Odměňte se
Ale pozor – rozhodně ne sladkostí! Naopak, dopřejte si dlouhou masáž, kupte si skvělou knihu či vyrazte na výlet. Prostě a jednoduše – odměna by měla být motivátorem, který vás na vaší cestě udrží, ale nezničí vaše snažení.
4. Nenechte se ovlivnit neúspěchy druhých
Je pravdou, že začátky jsou těžké. Přesto – nenaslouchejte těmto slovům, nenechte jim dostat se vám pod kůži. Naše tělo na to reaguje tak, že se dostane do stresu – negativní zprávy a informace musíte zejména v začátku eliminovat. Nechcete přeci, aby se vaše tělo podvědomě bránilo hubnutí ze strachu, že mu bude při zdravém stravování a pohybu nepohodlně.
5. Pevná vůle především
Silná vůle by měla ruku v ruce přijít s výsledky. Přesto, nejde ji získat ze dne na den. I na ní je potřebné pracovat. Protože radikální změna s sebou nese velká rizika, že při změně jídelníčku nebo snaze cvičit, nás může občas „něco“ na cestě zastavit. A právě pevná vůle nám pomůže to překonat a pokračovat v cestě za naším cílem – zhubnout.
Stres a hubnutí
Stres je reakce těla na hrozící nebezpečí či spojený s našimi pocity – strachu či úzkosti. Přesto však, definice stresu je mnohem složitější – a stále se kolem stresu točí řada odborníků, psychologů a lékařů, kteří jej zkoumají. Pro naše účely však tento popis stačí.
Spouštěčem stresu, a tedy jistého diskomfortu třeba při hubnutí, mohou být bolest, nedostatek spánku, vysoká nálož práce nebo mezilidské vztahy.
Může být krátkodobý, který naopak je kolikrát i ku prospěchu, protože zlepšuje fyzický a psychický stav, jako paměť nebo myšlení. Ovšem, právě krátkodobý stres není důvodem, proč se vám nedaří hubnout, či dokonce váha roste.
Opakem je dlouhodobý stres nebo také chronický, jež už může a bývá problém. Často nás dostihne v době velkého přetížení, a tělo se poté brání aktivizací obranných mechanismů. Doslova a do písmene, naše rovnováha je narušena. Při dlouhodobém působení může dojít k depresím, úzkostem a co je nejhorší – ke zpomalení metabolismu. Tím pádem se nám ukládají tuky a obezita je jen dalším dílkem skládačky.
Dlouhodobý stres snižuje náš imunitní systém a mimo jiné má negativní dopad i na naše zažívání, protože náš zažívací trakt je citlivý na změny naší psychiky. Jakmile jsme ve stresu – naše tělo potřebuje více energie, tu pak čerpá z cukrů a tuků – a je pravdou, že když si tělo žádá energii, zpravidla nesáhneme po zdravé alternativě.
Vliv hormonů na hubnutí
Když už jsme dlouhodobě ve stresu – naše tělo začíná vyplavovat hormon kortizol. Ten krátkodobě stimuluje odbourávání sacharidů a přeměnu tuků na energii. Čím více kortizolu vyplavíme, o to větší nás budou sužovat nepřekonatelné chutě nejen v průběhu dne, ale i večer či v noci. A problém je na světě – nadměrnou konzumací v nevhodný čas budeme ukládat tuk, v rizikových oblastech, které se hubnout nejhůře. S tím půjde ruku v ruce zpomalení metabolismu a zvyšování krevního tlaku.
Méně známým hormonem je poté hormon glukagon, jež se podílí na zvyšování hladiny krevního cukru. Spolu s kortizolem se podílí na zvyšování hladiny krevního cukru. Když se tyto dva hormony spojí – nechtěně nabíráme kila, zhoršuje se nám spánek a v neposlední řadě – výskyt depresí.
Stres lze celkem dobře eliminovat a předcházet mu. V první řadě se snažte mít nad věcmi větší nadhled a umět rozlišovat podstatné, důležité úkoly nad těmi méně podstatnými. Jak se říká, být produktivní je dnes žádoucí, přesto – všeho s mírou. Plánujte své pracovní i osobní činnosti v souladu s tím, že i vaše tělo potřebuje občas zrelaxovat.
Závěrem, obecné doporučení - snažte se myslet pozitivně, relaxujte, meditujte či si zacvičte doma nebo v přírodě. Skvělá může být i procházka v přírodě. Zelená je skvělá.
Když už jsme u té psychiky, jaké jsou nejčastější psychické překážky, s kterými se při hubnutí můžeme potýkat? Jaké myšlenky nás brzdí? Pojďme si je v krátkosti představit. A vy se těmto myšlenkám rozhodně vyhněte, pokud nechcete, aby vaše psychika ovlivnila úspěch vašeho hubnutí.
1. „Ať dělám, co dělám sebelíp, to nedokážu“
Nejčastější věta, kterou sami sebe shazujeme už v začátku. Magické zaříkávadlo, které nás provází celým životem. Prakticky už od narození, ale mnohem více nás omezí v dospělosti, kdy na něj často spoléháme. Zkuste proto na tuto větu zapomenout. A to nejen v době, kdy se snažíte zhubnout.
2. „Bez práce nejsou koláče“
Pokud už v úvodu snažení kladete nejvyšší požadavky na sebe a svůj výkon, pak se může stát, že přepínáte své fyzické i psychické síly. A to může mít negativní dopad na vaši kondici. Zkuste proto změnit přístup.
3. „Po třicítce už stejně nezhubnu“
Je pravdou, že o hubnutí koluje celá řada mýtů, které mimo jiné zmiňují problematiku hubnutí a věku. Ovšem, toto přesvědčení není vhodné sdílet. Řada lidí si udrží štíhlou linii i po 30. narozeninách. Prostě a jednoduše, mějte svou hlavu!
4. „Mé geny mě předurčují k obezitě“
A na závěr snad nejčastější výmluva. Respektive, přesvědčení, že pokud jsem předurčený k obezitě, protože to mám v genech, nás může brzdit. Respektive, může zcela zhatit naše snažení zhubnout.
Nu, a na závěr perlička „Mám těžké kosti“. Také se na toto při vážení spoléháte? Nebo chcete opravdu začít hubnout a zhubnout? Vsaďte i vy na osvědčené produkty cíleně určené k hubnutí.
Hubnutí a psychika: nejdůležitější faktor při hubnutí